- S sebou určitě zabalte věci do mokra a kvalitní boty - cesty jsou kamenité a křižují spoustu potoků a fordů/brodů. Hodit se budou návleky a pončo. Pokud se chystáte vyrazit v září (nebo brzy z jara), buďte připraveni na to, že nahoře už je zima - takže rukavice, čepice...   

 

- Sezona končí v půlce září, dá se vyrazit i mimo, skoro nikoho nepotkáte, ale je třeba počítat s tím, že správci parku bourají některé mosty a některé kempy už mají omezený provoz nebo už jsou zavřené.

 

- Celá trasa se dá jít bez stanu a bez vlastního jídla. Nocleh i zásoby zajišťují chatky po celé Hardangerviddě. Je ale počítat s mnohem vyššími náklady a pečlivě plánovat trasu, aby vyšla od chaty k chatě. Těch je poměrně dost, takže se dají vymyslet různé varianty treku.

 

- Vody je všude dost. Až moc.

 

- Naprostá většina chat je bez elektřiny, ale jsou zásobeny dřevem (na některých ho vyhazuje vrtulník) a všude se dá topit

 

- V Norsku je částečná prohibice, takže alkohol je drahý a v určitých hodinách se nedá koupit ani pivo. Poměrně drahé je i jídlo v obchodech, nahoře počítejte ještě s přirážkou. Určitě si ale od rybářů kupte čerstvého lososa - na grilu, pánvi nebo i v troubě je vynikající. V obchodech se k němu dají koupit různé omáčky...lahůdka!

 

- Turistické mapy Hardangerviddy jsou běžně dostupné - my měli jednu pro severní část, druhou pro jižní (ale v měřítku 1:100 000). Až na jednu etapu jsme nebloudili, cesta je většinou značená kamennými mužíky. 

 

- Lidi jsou fajn. Moc si vás nevšímají, ale když potřebujete poradit nebo pomoct, vždycky jsou ochotní. A až neuvěřitelně důvěřiví.

 

- Doprava je bezproblémová. Do Osla se dostanete letecky nebo autobusem. Hardangerviddu pak protíná úžasná železniční trať Oslo-Bergen. Mezi městečky pak jezdí autobusy. 

nahoruadolu.cz | cestopisy, fotogalerie © 2017 by VK